První místo, které jsme při cestě do Kalifornie navštívili, byla Vaquero Show and Sale v Santa Ynez. Místní historické muzeum plné stánků s jezdeckým vybavením spojeným s vaquero/buckaroo tradicí. Sbírky starých udidel, ostruh, sedel. Prodej bosalů, mecate, tématických knih, obrazů. Na malinkém nádvoří muzea pak jezdci předváděli sebe a své koně v parádním oblečení a vybavení. Na špínu a chudobu reálných vaquero byste asi nenalákali dostatek platících diváků.
Cílem naší cesty byl Twisselman Ranch -Madonna Inn Quarter Horses – v Santa Barbara. Ranč odchovává každý rok přes třicet hříbat, quarter horse, často po plnokrevných hřebcích – koně jsou tak nejen robustní, ale také vysocí, rychlí a citliví. Výsledkem selekce s ohledem na fyzické dispozice a také dobrou povahu a učenlivost jsou koně, kteří s Caleb Twisselmanem vyhrávají nejvyšší soutěže team roperů na světě. Team roping je disciplínou, kde neuvidíte mnoho dobrého horsemanshipu, Caleb na komunikujících koních bez vyvázání, lasující v nejrychlejších časech, je pak tak trochu zjevením v tomto světě.
Čekala nás práce ze země s třiceti téměř dvouletými hříbaty, třiceti tříletými hříbaty, většinu času jsme pak strávili v sedlech čtyřletých koní. Třicet hříbat pro Martina a jeho dva až čtyři studenty. Práce v kruhovce, na jízdárně i na pastvině při shánění stáda krav. Ty koně se nemusí učit, jak se pohybovat po pastvině, oni na pastvinách, v pohybu, obratech a zastaveních, strávili celý život. To jen člověk se musí naučit, jak koně o tyto činnosti požádat.
Po deseti dnech práce s hříbaty jsme strávili odpoledne značkováním dospělých corriente krav. Bylo úžasné sledovat Martina lasujícího na jednom z čerstvě obsedlých hříbat. V klidu a se sebejistou pohodou seznámil hříbě s jeho budoucí prací. Lepší start do života pod sedlem si ani nedovedu představit.
